Na Nožíře jsem se chystal dlouho, se svým synem, ale čekal jsem až povyroste, aby si sám mohl vyrobit svůj nůž. Napoprvé moc práce sám nezvládl, ale díky Jožanově promyšlené organizaci a technologii výroby jsme si oba dva odváželi krásný, dokončený nůž i s pouzdrem. Pro mě to byl zázrak, jak se z těch materiálů zhmotnil takový nožířský šperk. Byl to krásný a pohodový víkend.
Netrvalo dlouho a syn David chtěl jet znovu, že to chtěl zvládnout už sám. To mu bylo skoro 12 let. Napodruhé už byla dýka jeho dílo a mně to přišlo jako skvělá příležitost, jak předávat řemeslo na dnešní kluky. A bonusem bylo krásné a inspirativní prostředí Lipnického lomu.
Teď už jen čekám až doroste mladší syn.
Michal Bureš
Označeno v Reference
